Posted on prosinec 23, 2008 by facir
Blíží se vánoce,krásný to čas.Lidé jsou milí,usmívají se a všude panuje dobrá nálada.Cítíte tu purpuru,která provonila vzduch.A támhle sebou dokonce mrsknul kapr…Ale zamysleme se……Proč vlastně slavíme vánoce?
Vše začalo jedné zářivé noci.Ve městě Betlémě se narodil Ježíš Kristus .V malém chlévě ho jeho maminka Panna Marie ovinula plenčičkami a jeho otec Josef uložil do dřevěných [...]
Vloženo do: Vlastní tvorba | Leave a Comment »
Posted on listopad 24, 2008 by facir
Snad každý člověk byl už někdy v lese.Jenomže les v noci bývá mnohdy jiný než ten který známe.V noci se les změní k nepoznání.Tma vše promění ,není těžké se ztratit!Ticho se rozlehne po okolí…… Jenomže po krátké chvíli les znovu ožije,tentokrát svým nočním životem.
Nejdříve se ozve zahoukání sovy a potom je slyšet praskání větviček [...]
Vloženo do: Vlastní tvorba | Spojeno tagy: Les, Noc | Leave a Comment »
Posted on říjen 22, 2008 by facir
Všimli jste si někdy, jak opadává listí ze stromů? To je tak. Skončí léto a s ním i slunné dny, bzučícími včelami, vůní květin i jahodových koktejlů popíjených u rybníků. Podzim je jiný. Ochladí se, po loukách se líně převalují mlhy, pole jsou jako čerstvě sestříhaná hlava malého chlapečka. Plody dozrávají a dům provoní kouzelná [...]
Vloženo do: Vlastní tvorba | Spojeno tagy: hejduková, list, Podzim | Leave a Comment »
Posted on únor 2, 2008 by facir
Obsah celé této úvahy se odehrál v jeden jediný den, přesněji tedy během jedné jediné hodiny. Svým ortopedem jsem byl poslán do domu se jménem “Protetická péče”. Měl jsem si tam jen objednat krční límec a zase jít pryč, jenže hned u vchodu mi bylo řečeno, že musím podstoupit vstupní prohlídku u nejmenovaného doktora. Posadil jsem se tedy do čekárny, druhá chodba vlevo, přesně podle pokynu paní u vstupu. Seděl jsem asi 5 minut a kolem mě najednou prošel mladý člověk, nejspíš doktor, soudě podle bílého pláště, a ten mladý člověk nesl ve svých rukou nožní protézu… (celý článek uvnitř).
Vloženo do: Vlastní tvorba | Leave a Comment »
Posted on leden 9, 2008 by facir
Už jde nahoru po schodech. Není jí dobře, avšak místo aby si šla lehnout a vyspat se, jde si postěžovat matce. A navíc ty pupínky… “Mami, bolí mě hlava a mám vyrážku na rukou. Nejsem nějak vážně nemocná?” Pláče… Viděla jak se narodili, jak sají mateřské mléko, jak se učí chodit a poznávají svět… Milují ho, mají rádi vůni zelené trávy a čerstvý vzduch, teplo slunce a chlad prachového sněhu. Ale tohle všechno je už pro ně navždy ztraceno… (kliknutím na nadpis zobrazíte celý článek).
Vloženo do: Vlastní tvorba | Leave a Comment »