Tak na ten týden opravdu nikdy nezapomenu!To bylo první, co jsem si pomyslel když jsem dorazil domů.Všechno to začalo v sobotu 10 ledna.Nastoupili jsme do autobusu a s dobrou náladou vyrazili směr Harrachov.Jak jsem už zmínil tak jsme byli veselí-každý úsměv od ucha k uchu, ale to se mělo brzy změnit.Když autobus zastavil před budovou, která se měla stát naším domovem, vyvalili jsme se ven a první co bylo řečeno: „To je ale zima!“.Ani jsme se nenadáli a už jsme stáli venku před budovou připraveni na první „výlet“.Jelikož dobrá nálada nás dosud neopustila probíhala cesta celkem dobře.A potom už jen na přednášku, která nám přiblížila Ameriku.Do postele se nám moc nechtělo-samozřejmě proč, jelikož večer začínala největší zábava.Přeci jenom nás únava zmohla a na chodbě se rozhostilo ticho.
Ráno bylo pro většinu z nás velice kruté.No, pokusím se to co nejvíce přiblížit: Spokojeně pochrupujete, všude ticho a najednou sebou trhnete, protože budovou se rozlehnou zvuky lesnic, které opravdu nebyly z těch tichých.Pak se rozlétnou dveře a jeden z profesorů nás žene na ranní rozcvičku-abych byl upřímný, tak to byla moje smrt.Doufám, že spolužáci na tom byli podobně.Hned po rozcvičce následovala snídaně, která byla opravdu tím nejlepším vstupem do dne.Opravdu výbornou stravu jsme tam měli, každý den jsme navštěvovali vedlejší hotel a tam měli kuchyni-opravdu všechna čest!Dopoledne následoval ještě běžecký výcvik, pak polehčující a energii dobíjející polední klid a znovu běžecký výcvik.Večer jsme zakončovali přednáškou a potom různými „blbostmi“ na chatě.Za zmínku stojí např. nahá míle chlapců(samozřejmě) a vyprávění pohádek.
Další dny plynuli neobvykle rychle.Nechci Vás zdržovat podrobnostmi a zmíním už jen pár věcí.Ve středu jsme navštívili muzeum s mysliveckou tematikou, které se nazývá Šindelka a hned po rychlém přesunu přes město jsme si prohlédli harrachovské sklárny.Oproti pohodové středě byl čtvrtek náročný, plán: celodenní výlet.Když jsme se přes úmorný výstup dostali až na vrcholky Krkonoš zaskočila nás mlha.Mlha se nám velice líbila, protože nic jiného vidět nebylo.Večerní diskotéka nám vrátila sílu, takže jsme mohli ráno vyrazit na závodní klání.Zvítězil Honza Bulva a za dívky Alča Dobrá.Já byl samozřejmě kousek v závěsu, takže jsem dorazil o nepatrnou chvíli později…
Uteklo to jako voda, ještě vzpomínám jak jsme čekali na autobus(který se mírně opozdil).A pak už domů.Tento týden nám hodně dal, myslím, že každý z nás bude vzpomínat(doufám, že dobrém).Uf, tak to bude snad vše, takže na konec ještě heslo našeho kurzu: „Beta navždy!“
Beran Tomáš
Vloženo do: Třídní akce | Spojeno tagy: 1.A, hory, Lyžařský kurz, zima
